Správné zalévání: zeleniny, zahrady i rostlin v květináčích

Správné zalévání: žádná věda, ale existují určitá pravidla

Na téma správného zalévání existuje několik pravidel. Od 1x denně pro zeleninovou zahrádku, přes 1x týdně pro trávník až po 2 konvice na metr čtverečný záhonku. Bohužel ani jedno není správně, protože tato pravidla jsou příliš obecná a nezohledňují důležité rozdíly jako jsou:

• Rozdílné požadavky rostlin na vodu vzhledem k odrůdám, jejich původu atd.
• Různé klimatické podmínky – období velkých veder, období častých srážek
• Různé kořenové systémy – ploché, hluboké
• Vliv konkrétního místa – slunné, stinné
• Vliv kvality půdy – písčitá, jílovitá, ...
• V případě rostlin v květináčích má vliv také materiál zvoleného květináče

Tyto a další aspekty života rostlin musíme brát v potaz, pokud chceme vytvořit správný zalévací rytmus. Ale nebojte se! Žádnou vysokou školu kvůli tomu studovat nemusíte. Konec konců naše zahrady a balkony jsou přehledné a ohraničené, takže s trochou znalostí můžeme tamním rostlinám dopřát vše potřebné.

Přestože se snažíme v tomto rádci poskytnout ty nejpřesnější informace, všechny jednotlivé případy nelze popsat a proto i tyto rady jsou pouze obecné. Snažíme se tedy zdůraznit to důležité, což je nutné přizpůsobit konkrétním podmínkám a celkové situaci.

Správně zalévat – ale čím? 

Otázka se týká nejen vody, ale také zařízení, kterým budete zálivku vykonávat. Začneme vodou.

Dešťová voda je nejlepší zálivkou.

Píseň chvály, která se pěje na dešťovou vodu ohledně zalévání, má své opodstatnění. Rostliny ji nejlépe tolerují a má oproti vodě z vodovodního řádu několik výhod:

• Dešťová voda je měkká, obsahuje málo hydrogenuhličitanu vápenatého a rostliny ji mohou proto lépe absorbovat.
• Má správnou teplotu. Má teplotu přiměřenou okolnímu vzduchu a rostliny z ní nemají chladný šok.
• Neobsahuje žádné minerály, nezmění se tedy pH ani obsah živin v půdě. Některé rostliny (např. hortenzie nebo rododendrony) jsou na to velmi citlivé a daří se jim daleko lépe ve spojení s dešťovou vodou
• Dešťová voda je zdarma – nezanedbatelná výhoda!

Nevýhodou je, že dešťové vody není k dispozici vždy a všude dostatečné množství. Sbírejte proto dešťovou vodu do dešťových sudů. Dokonce i malý zahradní domek a jeho okapy dokáží několikrát za sezónu takový barel naplnit. Zde můžeme zmínit také možnost zbudování podzemní cisterny, která bude sloužit jako kompletní zásobárna dešťové vody pro celou zahradu.

Pokud dešťová voda není nebo jí není dostatečné množství, je potřeba použít vodu z vodovodního systému. Nepoužívejte ji ale nikdy přímo. Nechte ji vždy jeden den odstát v připravených nádobách, aby se zahřála na teplotu okolí a na dně se usadil uhličitan vápenatý.

Tip: Pokud je voda ve vaší oblasti obzvláště vápenatá a vaše rostliny jsou na to citlivé, můžete takovou vodu odvápnit a snížit tím její pH.

Konev nebo hadice? 

Jako vždy závisí na okolnostech. Optimální je pro rostliny zalévání konví, kdy můžete citlivěji reagovat na potřeby rostlin, snadněji regulovat proud a množství vody.

Pro balkony a terasy nebo menší až střední zahrady je konev naprosto dostačující. Se vzrůstající plochou zahrady je ale konvice nedostačující, přecházení mezi zásobárnou vody a záhonky zdlouhavé a konvice, která může vážit až 10 kg se samozřejmě po pár otočkách řádně pronese.

Zahradní hadice s nastavitelným rozprašovačem je nástrojem vaší volby. Je potřeba dbát na to, aby proud vody nebyl příliš mohutný a neodhaloval svou sílou kořenový systém a neodplavoval zbytečně zeminu. Naopak jemný rozprašovač, kdy se na rostliny snáší pouze jemná mlha, také není správným rozhodnutím. Takové zavlažování stačí pouze na osvěžení listů, nepronikne ale do požadované hloubky ke kořenům.

Dřeviny, trvalky, živé ploty a zelenina by se nikdy neměly zavlažovat postřikovačem trávníku. Voda pouze ulpívá na listech, odkud se pouze zbytečně odpaří. Konev nebo hadice jsou daleko účinnější, dostanou se pod listy nebo větve a zavlaží tak dostatečně rostlinu jako celek. Některé rostliny, např. rajčata také netolerují vodu na listech. Tato pouze podporuje růst houbových chorob.

Správné zalévání – kolik vody?

Ne všechny rostliny potřebují stejné množství vody. To samozřejmě celé zalévání neusnadňuje, nicméně je důležité zvážit různé aspekty.

• Kvalitu půdy – písčitá půda může stěží zadržovat vodu, naproti tomu jílovitá zase velmi. V praxi se ale vyskytují většinou půdy směsné. Otázkou tedy je, jaký poměr písku se v půdě v dané oblasti nalézá.
• Hloubku kořenů – mělké kořeny (např. cibule, ředkvičky, salát) je potřeba častěji zalévat, protože k vysoušení horních vrstev půdy dochází samozřejmě rychleji. Oproti tomu hluboké nebo střední kořeny (rajčata, paprika, mrkev, růže, většina dřevin) stačí zalévat méně často. Pokud si nejste jisti, zda voda pronikla až k hlavnímu kořenovému systému, odhrňte po zalití vrstvu hlíny rýčkem a zjistěte jak hluboko voda protekla.
•  Čerstvě zasazené rostliny a sazenice mající malé kořínky potřebují častější (denní) zalévání, na rozdíl od hluboce zakořeněných rostlin. Stejně tak přesazené rostliny potřebují zpočátku více vody, aby se jejich kořeny mohly rozrůst a zapustit do nového prostředí.
• Rostliny vysazené na slunných místech potřebují samozřejmě více vody než rostliny na stinných stanovištích. Stejně tak žíznivé rostliny jako jsou fuchsie nebo durman či zelenina jako jsou melouny, cukety, okurky spotřebují zálivky více.
• V období tepla a sucha (a nemusí to být nutně pouze v letních měsících) je nutné zalévat více a častěji, než v proměnlivém a vlhkém počasí.
• Plodící rostliny jako jsou rajčata, cukety, jahody či maliny potřebují v době, kdy tvoří plody více vody než před tím.
• Naopak středomořské rostliny (oleandry, fíkusy, citrusy) nejsou zdaleka tak náročné na zálivku. Stejně tak středomořské koření jako levandule, rozmarýn, tymián, šalvěj mají vcelku rádi sucho. Také sukulenty s dužnatými listy si zadržují vodu samy a nepotřebují takovou péči.
• Listy jsou ostatně dobrým ukazatelem potřeby vody. Obecně platí, že rostliny s velkými a tenkými listy mají větší potřebu vody, než listy menší a tvrdší nebo dužnatější.

Vzhledem k výše uvedeným důvodům je určitě jasné, že neexistuje žádné univerzální pravidlo na množství vody. Můžeme čistě teoreticky říct, že na průměrnou českou zeleninovou zahrádku spotřebujete cca 10-20 litrů vody na metr čtverečný. To je ale opravdu pouze orientační údaj, který se i v ČR bude měnit od oblasti k oblasti dle druhu půdy, momentálního počasí a skladby rostlin na zahradě. Můžeme tedy s určitostí říci, že každý nejlépe rozumí té své zahrádce a více, než vědecky, intuitivně pozná, jak jsou jeho rostliny a zelenina spokojeny a jestli mají vody málo nebo moc.

Důležité: nezalévat příliš často!

Ten, kdo si myslí, že časté zalévání je na každý pád lepší, než méně časté, je na velkém omylu. Tím, že budete rostlinám dodávat vodu častěji a v menších dávkách, nedonutíte kořeny, aby se rozvíjely, rostly a hledaly vodu v nižších vrstvách půdy. Tím se stává rostlina slabší, subtilnější a bude i nadále díky vaší přílišnou péči potřebovat častou zálivku.

Zlaté pravidlo: Raději zalévat zřídka, ale důkladně a do hloubky, než často a vždy jen trochu.

 I v období horka určitě nezaléváme vícekrát denně! Nanejvýše jednou. Dalším důvodem je to, že na povrchově suchých půdách se hůře daří plevelu.

Nikdy nezalévejte rostlinu shora. Vždy pouze v dolní části, nejlépe přímo ke kořenům. Vlhké listy podporují růst houbových chorob rostlin.

Vysoušení půdy můžete zabránit také mulčováním nebo občasným okopáváním. Mulčovací materiál zabrání odpařování vody a udrží vlhkost. Okopávání zase usnadní pronikání vody do hlubších vrstev půdy.

Kdy zalévat?

Jak bychom měli načasovat správné zalévání? Určitě ne až tehdy, kdy rostliny svěsí své listy, ačkoli je to jejich přirozená reakce na sucho. Snaží se jakoby „schovat“ před sluncem a plochu svých listů ochránit před slunečními paprsky. Pokud je to jen trochu možné, snažte se tomuto předejít a zalijte vaše rostliny o něco dřív.

Často je doporučováno zalévat ráno, při vycházení slunce, kdy je nepochybně ten nejlepší čas. Slunce ještě nepálí silně z oblohy, voda se neodpařuje příliš rychle a pokud nějaká ulpí na listech, má dostatek času vyschnout.

Nikdy nezalévejte v pravé poledne či za největšího žáru. Voda se příliš rychle odpařuje, takže ji nestačí rostliny spotřebovat a kapky na listech působí jako vypalovací sklíčka, která mohou listy vážně poškodit. Pokud je to nevyhnutelně nutné, dbejte, aby se zálivka dostala pouze a jen přímo ke kořenům.Večerní zalévání je druhou variantou po ranním. Nehrozí již rychlé odpařování ani vypalování listů kvůli kapičkám vody, nicméně večerní vlhkost přitahuje šneky a slimáky. Bohužel toto riziko budete muset podstoupit, pokud nemáte ráno na zalévání čas. Dalším rizikem je uhnívání kořenů, pokud to s večerní zálivkou přeženete. Nenechávejte nikdy „stát“ vodu na záhonku. Dbejte na to, aby ji bylo tolik, že se všechna stačí vsáknout.

Zalévání po dešti – řada zahrádkářů po dešti nezalévá, protože právě pršelo. Nicméně déšť nemusel být dostatečně silný, aby se dostal až ke kořenům, proto je dobré zbývající vodu ještě doplnit. Nebyl-li tedy déšť dostatečně silný, je právě po dešti ten správný čas na dodatečné zalití.

Správné zalévání květináčů a truhlíků

Všechny rostliny v květináčích a truhlících potřebují zvláštní péči a to i ty, které pěstujeme v květináčích venku. Vzhledem k tomu, že jejich kořeny nemohou neomezeně růst a hledat vodu v hlubších vrstvách půdy a také vzhledem k tomu, že je obklopuje méně půdy, která by mohla sloužit jako zásobárna vody, je potřeba rostliny v květináčích a truhlících zalévat častěji. Více o balkonových rostlinách v truhlících naleznete v článku Balkonové rostliny – tipy a rady jak na ně. Co dále je potřeba vzít na vědomí:

• Čím menší je květináč, tím častěji potřebuje rostlina zalévat. V letních měsících to může být dokonce až dvakrát denně.
• Denní zalévání – venkovní květináče potřebují zpravidla v letních měsících doplnit vodu denně
• Kompletně vyschlé květináče neoživíte pouze dostatečnou zálivkou, protože voda jednoduše proteče skrz a odtokovým otvorem ven. Máme pro vás pro tyto případy radu. Ponořte celý květináč do velkého vědra s vodou a počkejte dokud nepřestanou vycházet bublinky. Teprve potom je půda zase naprosto nasáklá a rostlina může začít regenerovat. Potom už jen nezapomenout na pravidelnou zálivku!
• Prázdné misky – dbejte na to, aby se v miskách, které používáte pod květináče např. v interiéru nebo na terase, nehromadila voda. Ta způsobuje uhnívání kořenů. Nezapomeňte také po dešti přebytečnou vodu z misek vylít.
• Hnojení – rostliny v květináčích kvůli častějšímu zalévání ztrácejí více živin. Je dobré je doplňovat pravidelným přihnojováním.
• Upřednostněte květináče z moderních materiálů. Pokud ještě používáte terakotové či hliněné květináče, počítejte s tím, že rostliny v nich musíte více zalévat. Tyto materiály hojně absorbují vodu, která se stěnami jednoduše vypařuje. To je další důvod, proč na dnešním trhu dominují květináče z moderních materiálů jako je sklolaminát nebo plast.